David
Náš příběh
Jak jsme se poznali
Táňa a David se znali od dětství, ale nijak zvlášť se nebavili. Nedivte se, David tehdy řešil střední školu a tajně ochutnával alkoholy, zatímco Táňa zrovna psala diktát na i/y ve 4. třídě. Takže nic romantického… zatím. O pár let později, ale osud zavelel: václavovičtí dovolenkáři oprášili tradici a vyrazili znovu na čtrnáct dní do Chorvatska. A tam to začalo. Jednoho večera šel David s partou „na průzkum nočního života“ a vrátil se až pozdě večer. Táňa, tehdy stále nejmladší člen výpravy, zůstala v kempu a koukala na filmy. Důležité upozornění: koukala na ně v Davidově stanu. Když se David po náročném večeru vrátil, našel ve své posteli Táňu. Pevně spící. Jako správný gentleman šel za tatínkem nevěsty, Alešem, a ptá se: „Mám ji přenést zpátky do jejího stanu?“ Aleš jen mávl rukou: „Jestli ti to nevadí, tak ji tam nech.“ A tak se stalo, že první společná noc (čistě filmová!) odstartovala vztah, který skončil svatbou. PS: Díky, Aleši. Bez tebe by tenhle web možná ani nebyl!
První rande
Zajímá vás, co bylo po Chorvatsku? No… nejdřív nic. Klasická odmlka. Táňa se bála napsat, přece jen, David byl o chlup starší (a všichni víme, že holky přece první nepíšou). Uplynuly dva měsíce ticha, když tu najednou přišla zpráva od Davida. Velké gesto. Velká romantika. „Jak se jmenovala ta písnička, co jsi pouštěla v Chorvatsku?“ Ale zabralo to! Slovo dalo slovo, pár zpráv sem a tam, a nakonec David navrhl, že by se mohli znovu vidět. Když nepřišel žádný lepší nápad, padla volba na pizzerii Dřevjanka. Pondělní rande, jak má být. Oba dorazili včas, nervozita v normě, hlad připraven... jen jedna drobnos, Dřevjanka měla v pondělí zavřeno. (Potravinářskému průmyslu prostě nikdo nerozumí.) Ale co, žádná panika! Situaci vyřešili jako profíci a objednali pizzu z Chachara na náměstí v Šenově. Po krásném prvním rande David Táňu galantně odprovodil… autobusem č. 28. Počkal, až vystoupí, a ještě dodal: „Napiš, až dojdeš domů.“ …těch 20 metrů od zastávky.
Zasnoubení
Po několika randíčkách a pár pizzách už to skoro viselo ve vzduchu! David měl totiž pocit, že Táňa je víc než připravená do toho praštit. Rozjel tedy plánování velkolepých zásnub. Chtěl, aby to bylo dokonalé, ideálně na podzim 2024, někde romanticky, s výhledem na krajinu. Jenže počasí se rozhodlo nespolupracovat a rezervace všech „wow míst“ v okolí byly asi tři roky dopředu. A tak David udělal to nejlepší, co mohl: rozhodl se být naprosto spontánní. Vše se odehrálo v jejich krásném bytě v Havířově ve 23:30. Táňa právě dokončila odlíčovací rituál, když tu, na prahu mezi koupelnou a chodbou, David poklekl a požádal ji o ruku. Bez orchestrů, bez ohňostrojů, ale s láskou. A protože všechno to začalo kdysi dávno rozhodnutím tatínka nevěsty „klidně ji tam nech“, bylo jasné, že zásnuby musí začít stejně, a to svolením tatínka nevěsty.
